MADAME GALI: Expresionistické dílo Marie Galimberti-Provázkové (1880–1951)

Datum a čas:21.06.2011 10:00 (akce trvá do 24.07.2011)
Místo konání:Západočeská galerie v Plzni (Pražská 13, Plzeň; mapa zde)
Pořadatel akce:Autor/autoři: Martina Pachmanová, Kurátor/kurátoři: Marcela Štýbrová



Popis akce: Výstava Madame Gali je věnovaná malířskému, kreslířskému a grafickému dílu Marie Galimberti-Provázkové (1880―1951). Na jedné straně zhodnocuje přínos této umělkyně českému modernímu umění první poloviny 20. století a na straně druhé posiluje pomalu vzrůstající zájem o zapomenuté české umělkyně této doby. K výstavě vychází péčí nakladatelství Arbor vitae, ZČG a Muzea Jindřichohradecka stejnojmenná publikace, jejíž editorkou je autorka výstavy Martina Pachmanová (texty: Martina Pachmanová, Marie Rakušanová, Julie Weissová, Jakub Valášek, František Fürbach). Marie Galimberti-Provázková – často zmítaná pochybnostmi a neúměrnou sebekritikou – za svého života zničila značnou část svých prací, zatímco jiné zůstaly v zahraničí a o jejich osudu lze dnes jen spekulovat. Z velké části byly rozptýleny nebo zcela zničeny. Reprezentativní konvolut jejích děl se však dochoval především díky akvizicím Muzea Jindřichohradecka, další, bohužel nevelké množství obrazů je zastoupeno v několika dalších tuzemských a zahraničních galeriích a muzeích: Galerii hlavního města Prahy, Oblastní galerii v Liberci, Jihomoravském muzeu ve Znojmě, Městském muzeu v Kamenici nad Lipou, v Památníku národního písemnictví a v Galerii v Kecskemétu (Kecskeméti Keptár). Několik obrazů a kreseb je zastoupeno v soukromých sbírkách. Shromážděný soubor děl je v prostoru výstavní síně „13“ Západočeské galerie v Plzni členěn tématicky; krajinomalba, prezentovaná ve vstupním mázhausu, přechází v portréty a autoportréty, jeden sál je věnován zátiší a malbě květin. Toto tématické řazení je podpořeno odlišnou barevností stěn jednotlivých sálů. Výstavní expozice zahrnuje kromě olejomaleb na plátně také práce na papíře (akvarely, kresby, linoryty), které jsou doplněny dvěma tištěnými reprodukcemi originálů z majetku maďarské Kecskeméti Képtár, archiváliemi a dobovými fotografiemi, včetně sochařského portrétu Marie Galimberti-Provázkové ze 40. let od Niny Levitské. Marie Galimberti-Provázková patří k řadě českých moderních umělkyň, jejichž dílo je dnes v podstatě zapomenuto. Tato rodačka z Jindřichova Hradce přitom od konce první světové války zajímavým způsobem rozvíjela expresionistickou malbu a dobová umělecká kritika jí věnovala poměrně slušnou pozornost. Její zátiší, krajiny, portréty a autoportréty vycházejí z tradice francouzského postimpresionismu a kubismu, avšak nesou s sebou rovněž významný vliv německého expresionismu a v neposlední řadě plenérové malby rozvíjené v nejvýznamnější středoevropské umělecké kolonii Nagybánya v někdejších Uhrách. Dílo „Madame Gali“, jak jí někteří její blízcí či souputníci přezdívali, se vyznačuje se zvláštním smyslem pro psychologii a drama. Marie Galimberti-Provázková již v raném věku na dlouhá léta opustila svou domovinu a její dílo bylo formované v zahraničí. Své zkušenosti z života a práce v Německu, Uhrách a Francii přetavila v osobitý styl, v němž se snoubí cézannovské budování malířského prostoru s psychologicky podbarveným expresionismem a v němž jednu z klíčových úloh hrají barva a světlo. Byl to právě on, který na sklonku desátých a ve dvacátých letech učaroval také několika českým umělcům, s nimiž Galimberti-Provázková na čas spojila své umělecké a životní cesty, včetně Josefa Váchala, Anny Mackové a Otty Gutfreunda.


Doplňující informace: Marie Galimberti-Provázková se narodila 13. 2. 1880 v Jindřichově Hradci v rodině plukovníka rakouské armády Josefa Provázka, šlechtice z Lanova. Šlechtický titul udělený otci platil pro celou rodinu, ale Marie jej nikdy nepoužívala a stejně tomu bylo i u jejího o pět let staršího bratra Stanislava, pozdějšího slavného bakteriologa. Dětství Marie strávila v Komárně, Šumperku a Plzni, kam byl její otec převelen. Svou uměleckou průpravu začala mladá Marie v roce 1899 na soukromé škole ve Vídni; jejím učitelem byl rakouský akademický malíř Heinrich Strehblow. O dva roky později odešla studovat do Mnichova k maďarskému malíři Simonu Hollósymu. Díky Hollósymu se dostala do inspirativního prostředí malířské kolonie v uherské Nagybányi. Zde se seznámila s Alexandrem (Sándorem) Galimbertim, malířem z italské, v Uhrách naturalizované rodiny, za něhož se kolem roku 1906 provdala. V roce 1907 manželé odjeli do Paříže. Marie zde studovala na Academie de la Grande Chaumière a na Académie Russe. Významný pro ni byl studijní pobyt u Fernanda Legéra na Académie de la Palette. Od roku 1911 pravidelně vystavovala na Salon d’Automne a na Salon des Indépendants. V tomtéž roce se rozpadlo manželství Galimbertiů a o čtyři roky později, v roce 1915, Alexandr Galimberti zemřel. Ve stejném roce zemřel rovněž Mariin bratr Stanislav. Po rozvodu s Alexandrem Marie často cestovala po Evropě: kromě návratů do Nagybányi podnikla několik studijních cest po Itálii a Španělsku. Teprve v roce 1917 se vrátila do Čech. Po návratu do vlasti začala Marie Galimberti-Provázková vystavovat. Její první výstava krajin, zátiší a figurálních studií se konala v roce 1919 Rubešově galerii v Praze. Tehdy se také malířka setkávala s Josefem Váchalem a stala se členkou Volného sdružení neodvislých českých výtvarníků, s nímž po dva roky vystavovala v Domě umělců v Rudolfinu. V roce 1921 spolu s Váchalem zakládá umělecké sdružení Tvorba. V roce 1925 vystavuje své práce s S.V.U. Mánes a na dalších několik let se na veřejnosti odmlčí. V roce 1931 – ve svých 51 letech – začíná studovat na Ukrajinské akademii výtvarných umění v Praze, kterou v roce 1923 založili ukrajinští emigranti. V tomtéž roce vystavuje se skupinou Skify, která se o tři roky dříve zformovala kolem Sergeje Maka a sdružovala především právě umělce a studenty spjaté s Ukrajinskou akademií. Dalších výstav této skupiny se již neúčastní. V roce 1935 vstupuje do Sdružení výtvarníků v Praze, s nímž nadále pravidelně vystavuje na jeho členských výstavách. V roce 1940 jí Galerie Sdružení výtvarníků pořádá autorskou výstavu v Obecním domě v Praze. O dva roky později pod hlavičkou téhož sdružení vystavuje své práce ve výstavní síni U medvídků na pražském Perštýně; výstavu doprovází katalog s textem Alžběty Birnbaumové. Zřejmě největší autorčinu výstavu pořádá v září roku 1942 Jindřichohradecké muzeum. Poslední soubornou přehlídku Marii Galimberti-Provázkové uspořádalo Sdružení výtvarníků Purkyně v roce 1949 v Praze. Marie Galimberti-Provázková zemřela 4. 8. 1951. Je pohřbena v rodinné hrobce na hřbitově Bradlo v Kamenici nad Lipou. Výstavní síň „13“, Zdroj: www.zpc-plzen.cz

Partneři akce

Pořadatelem akce nebyl vložen žádný partner

Fotogalerie



< Zpět na seznam akcí

Newsletter e-mailem

Přihlašte se k odběru novinek, stačí pouze vyplnit Váš e-mail.


Partneři serveru

Darovanský dvůr

Chickie!

eHOCKEY.cz




© 2011 AKCE-Plzeň.cz - Kopírování obsahu bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno | Vytvořeno ve studiu BOBBY design

Kulturní a sportovní dění v Plzni - akce, divadla, koncerty, festivaly, muzea, důležité události, programy pro děti, přednášky, akční nabídky, ubytování, restaurace, galerie, kina, kluby, sport